Tělesná teplota u dětí (ale i dospělých) může během dne přirozeně kolísat i o 0.5 stupně Celsia. Ráno většinou naměříme nižší hodnotu než večer, kdy můžeme považovat za normu i 37.7 st.Celsia.
Je důležité si uvědomit, že zvýšená teplota i horečka jsou přirozené mechanismy organismu, nejedná se o nemoc. Při horečce se např. zpomaluje růst a množení některých bakterií a virů. Proto se snažíme snížit teplotu při hodnotách až nad 38-38.5 st.Celsia.
Projevy
Mezi známky možné zvýšené teploty/horečky mohou být:
- změna chování
- nadměrná únava
- bezdůvodný pláč
- bolest hlavy
- odmítání jídla
- změna teploty kůže
- zrychlený puls
- výraznější bušení srdíčka
- zrychlené dýchání
- žízeň
- průjem
Způsob měření
U malých dětí (do 4 let) měříme teplotu většinou rektálně (teploměrem do zadečku, max. do 1 cm od okraje), poté odečítáme od naměřené hodnoty 0,5 st.Celsia. U větších dětí měříme většinou teplotu axilární – v podpaží (cca 5 min) nebo orálně – v ústech.
Ideálně měříme teplotu stupnicovým teploměrem. Pokud používáme infračervené bezdotykové teploměry, je nutné si uvědomit, že výsledná hodnota je pouze orientační. Stejně tak u speciálních snímačů propojených se smart telefony nejsou dosud k dispozici studie o věrohodnosti výsledků měření.
Léčba
Cílem léčby horečky je
- komfort pacienta! analgetický efekt (= proti bolesti)
- snížení ztrát vody a tím i riziko dehydratace
Pokud naměříme teplotu do 38 st.Celsia, mluvíme o zvýšené teplotě, kterou není třeba snižovat léky. Umožníme dítěti klidový režim a nabízíme více tekutin. V případě, že naměříme nad 38-38.5 st.Celsia, je vhodné se pokusit teplotu snížit, abychom zmírnili nepohodlí dítěte.
Základní principy:
- Dítě s horečkou by mělo být po celou dobu pod dohledem.
- Kromě snižování teploty dbáme dále o klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Pokud dítě nemá chuť k jídlu, nenutíme ho, můžeme nabízet vývar, ovocné šťávy, atd. Důležité ovšem je zachovat zvýšený příjem tekutin. U kojených dětí nabízíme mateřské mléko častěji.
- V počátku horečky pouze dostatek tekutin + omezit fyzickou aktivitu
- Neměla by se zároveň podávat antipyretika a provádět fyzikální chlazení (namočení houby do vody o teplotě NE nižší než 30 st.Celsia a „oťukávat“ povrch těla). V případě vysokých horeček ale může být fyzikální chlazení přínosné. V tomto případě podáváme antipyretika 30 minut před chlazením.
- dávkování antipyretik dle váhy dítěte, NE dle věku
- u jinak zdravých dětí se doporučuje začít s paracetamolem
- nedoporučuje se hned zpočátku začínat s kombinací ibuprofenu a paracetamolu
- pokud jeden lék nezabírá, přejít na druhý
- až jako 3.volbu volíme kombinaci ibuprofen+paracetamol
Léky:
U dětí do 6 měsíců preferujeme podávat paracetamol
POZOR! nepodáváme ACYLPYRIN (účinná l.: kys.acetylsalicylová) dětem do 15 let!
Paracetamol
- prodává se jako Panadol či Paralen
- k dispozici čípky, sirup, tablety
- dávkování dle tělesné hmotnosti dítěte
- doporučené dávkování je 10-15 mg/kg dítěte/dávka
- NESMÍ být překročena maximální dávka 75 mg/kg/den, event. 4g/den
- interval mezi dávkami je 6 hodin
- účinek lze očekávat během 60min po podání
Ibuprofen
- prodává se jako Nurofen, Brufen či Ibalgin
- k dispozici čípky, sirup, tablety
- dávkování dle tělesné hmotnosti dítěte
- doporučené dávkování je 5-10 mg/kg dítěte/dávka
- NESMÍ být překročena maximální dávka 40 mg/kg/den, event. 2,4g/den
- interval mezi dávkami je 8 hodin
- účinkuje do 60 min po podání
- ideálně podávat s jídlem
Pokud budete mít jakékoliv pochybnosti, volejte lékaři.
Komplikace
U dítěte s horečkou může dojít ke komplikacím jako je například dehydratace či febrilní křeče. V těchto situacích je třeba vždy vyhledat lékaře.
Kdy vyhledat lékaře
Kdy je vhodné přijít s teplotou k lékaři určitě?
- vždy s dítětem mladším 3 měsíce
- pokud horečka 2-3.den neklesá
- dítě opakovaně zvrací, má časté vodnaté stolice
- na kůži se objeví skvrny
- dítě trápí výrazné bolesti hlavy či břicha
- dítě málo pije a močí
- pokud je dítě neobvykle spavé či dráždivé
- jste stavem dítěte neobvykle znepokojeni